Jak jsme stavěli Stezku pro Bosé nohy v Sanatorium Edel - fotodokumentace KROK za KROKEM

04.06.2015 21:54

O tom, jak postavit bosou stezku jsme již psali. Ale jelikož jeden obrázek vydá za 1000 slov, bude tento článek exurzí přímo na jedno bosé staveniště. Šlo o stezku dlouhou 120 m se 17 druhy povrchů pro Sanatorium Edel ve Zlatých Horák (Jeseníky), které léčí děti s respiračními onemocněními.   

1. Příprava je základ zdaru.

Před započetím prací jsme si nechali přivést na místo všechen materiál. Zhruba kubík každého povrchu (jedno  pole bylo dlouhé až 4 metry). Ještě nářadí a začínáme.

2.Výkop a úprava terénu.

Tak jako každá cesta začíná prvním krokem, tak každá stezka naboso začíná prvním kopnutím rýče do země. 

Čeká nás pořádný kus práce. odkrýt svrchní část zeminy o 8 až 10 cm a vytvořit dvě dostatečně široké a hluboké  podélné drážkyna usazení dubových klád o průměru 20 cm. Drážka musí být hlubší než odkrytá část zeminy. 

Terén je značně kamenitý. 

Zážitkový bosý chodník stavíme v místě zavážky sutí. Místy jsou obrovské balvany. Naštěstí máme k dispozici techniku.  Tu úplně nejmáročnější práci za nás udělá bagr. Ušetří čas a spoustu námahy.

3. Terén je upraven. Pokládka geotextilie.

Nyní ještě natáhnout podkladovou geotextílii. Ta zabrání růstu plevele s přitom bude dokonale propuštět vodu. Geotextilie je pevná, přesto ji však pokládáme opatrně, nesmíme ji roztrhnout. 

4. Pokládání obrubníku z klád.

Aby dílo bylo kvalitní použili jsme jako obrubníky 3m dubové klády o průměru více jak 20 cm. Dubové dřevo má tu vlastnost, že vlhkostí ještě více tvrdne, nehnije a nerozpadá se. Samo o sobě je těžké a kláda by měla v drážce držet svou vlastní vahou, ale přesto jsme klády zafixovali kamenými klíny a skuliny vyplnili pískem. 

5. Vsypání a úprava povrchů. 

A pak jsme začali s pokládkou povrchů. 

Povrch sám o sobě je stabilizačním prvkem, zpevňuje ohraničení, některé druhy povrchů (např. špalíky) jsme fixovali pískem. Drží fest a ani se nehnou. Povrchy mají zhruba osmicentimetrovou vrstvu.

6. Konečně hotovo.

Takže můžeme na chvíli vydechnout. Nejen masáž chodidel, ale i masáž zad je pohodový relax. Stezka vypadá hezky a esteticky. Jde to odborně odvedenou práci. Její výstavbu řídil profesionál, pan Josef Janiš.

 

7. Sladká odměna nakonec. 

A tou největší odměnou byli kolemjdoucí, zvláště maminky s dětmi. Maminkám se rozzářily oči: ,,Bosá stezka, to je super nápad, kdo to vymyslel? Děti, zujte se ...". A děti to chytlo. Bosé běhaly po 17 druzích povrchů , okruh pořád dokola a uplně zapoměly, že šly hledat poklad. Co víc jsme si mohli přát.