Největší mýty, obavy a předsudky o chození naboso
1) Zranění: Pořezaná a rozpíchaná chodidla
Většina lidí má obavu z ostrých kaménků, rozbitého skla a rezavých hřebíků. Bosá procházka Českým rájem nebo Moravským krasem musí podle těchto obav skončit pořezanými a rozdrásanými chodidly a být utrpením. Opak je však pravdou. Kůže na chodidlech je stvořená k chůzi naboso a vydrží více, než si myslíme. Proto ani střepy a ostré kamení nepředstavují pro chodidla až zas tak velké nebezpečí. Kurz chůze po rozbitých střepech každoročně absolvuje několik desítek účastníků, kteří navíc moc často bosi nechodí a kůže na jejich chodidlech je jemnější. Přesto se nezraní. Stejně tak zkušenosti dokládají, že se dá naboso zvládnout i náročnější terén, jako je Sněžka. Samozřejmně - rizika vždy hrozí. Nešťastnou náhodou můžete šlápnout na laťku s vyčnívajícím hhřebíkem, či se svézt po střepu jako po noži a rozříznout si plosku. Nicméně, tato rizika na nás nečíhají na každém kroku a zvláště v přírodě jsou minimální.
2) Estetika: Špinavá a zhrublá kůže na chodidlech
Převládá názor, že chozením naboso zhrubne kůže na chodidlech a vypadá nevzledně. Kůže na ploskách nohou však spíše zesílí a zhutní, než že by zhrubla. To dokládají plosky nohou těch, co bosí chodí často.
Další obava panuje ze zažrané špíny. Pokud vyloženě nechodíte bosí po rozteklém asfaltu a podobně, postačí si po bosém výletu vydrhnout chodidla mýdlem a kartáčem.
To, že chodíte bosí, navíc neznamená, že o svá chodidla nebudete pečovat. Určitě je fajn, ošetřit je občas krémem, nebo zajít na pedikůru.
3) Infekce, paraziti, mikroby, plísně
Záleží samozřejmně na tom, kudy bosí chodíte. Asi nebude nejrozumější procházet se bosky u Hlavního nádraží v Praze. Ale jdete-li bosí po čistém chodníku a nebo přírodou, infekce vám většinou nehrozí. Bosá noha není pro mikroorganismy a plísně zrovna příjemným domovem. Líhní je pro ně naopak uzavřená obuv a roznášejí v místech jako jsou společné šatny či umývárny. Pokud se pak v takovém prostředí obujete, připravíte jim ve svých botách inkubátor. Naopak z bosých nohou se bakterie rychle setřou. Často můžeme během dne nasbírat více choroboplodných zárodků na rukou, než na nohou, občas neumytýma rukama i něco sníme a přesto to přežijeme. Obavy jsou tedy často zbytečné.
4) Chladné počasí
Často nás doma říkali: ,,Nechoď bos, nastydneš". Je to stará lidová moudrost, na které je kus pravdy. Prochladnutím od nohou se skutečně můžete nachladit. Nachladíte se však ale, pokud prochladnete celí. Je-li vám zima od nohou a začne-li vám z toho být zima po celém těle, prochladnutí hrozí. Pokud jste ale zdraví a teple oblečení a při chůzi naboso za chladnějšího počasí vám není zima, prochladnutí nehrozí. Chodit na boso v chladnějším počasí je určitá forma otužování, které vám naopak imunitu posílí.
Lidé si často myslí, že na chození naboso v době, kdy není zrovna příjemných 25°C, nejsou zrovna vhodné podmínky. Neuvědomují si však, že doma, při pokojové teplotě často chodí bosi po plovoucí podlaze, koberci, dlaždičkách nebo PVC za teplot, které by jim venku k chůzi naboso připadaly nevhodné.
A co když je pořádně chladno? Co třeba chůze po sněhu? Může být zajímavým zážitkem, pokud to nepřeženete. Je fajn proběhnout se krátce v čerstvě napadaném sněhu a nebo obtisknout pár šlápot bosých chodidel do mokrého sněhu (ty otisky jsou dokonalé). Zde ale platí více než kdy jindy dodržovat pravidlo neprochladnout, tzn.,být teple oblečen. Pokud Vás nezebou ruce, znamená to, že byste od nohou neměli prochladnout. Ihned, jakmile Vám začne být chůze po sněhu nepříjemná, začnou-li vás třeba pálit prsty a podobně, obujte se. Nemá cenu nic hrotit a riskovat omrzliny. Ideální pro začátečníky je proběhnout se ve sněhu jen na pár sekund, minutku či, dvě, více si mohou dovolit jen ti opravdu zkušení.
5) Chození naboso a zakládání bosých spolků je moda
Ve světě, Německu, Rakousku, USA, Nizození a dalších zemích mají spolky bosých turistů dlouholetou, až 30ti i více letou tradici. Je běžné, že občané se společnými zájmy se sdružují. Existuje nespočet spolků a sdružení zahrádkářů, sportovní spolky, chovatelské spolky, spolek rybářů, spolky modelářů, spolky turistů. Je to móda či póza? Ne, spolky a sdružení vznikají na prosazovní svých zájmů, podporu a sdružování svých členů a sdílení svých zážítků. Je vcelku logické, že se musel dříve nebo později objevit i spolek, sdružující občany, jenž chodí rádi naboso také u nás v České republice.
Mycobacterium vaccae
Víte, že některé půdní bakterie jsou pro normální imunitní systém a pro duševní vyrovnanost prospěšné?
Vystavení půdním bakteriím Mycobacterium vaccae tak například vede v mozku k vylučování serotoninu. Je známo, že zvýšená hladina serotininu zlepšuje náladu a zahání deprese. Efektu M. vaccae je dosahováno prostřednictvím imunitní reakce. Existuje hypotéza, že nárust alergií a dalších poruch imunity v civilizovaném světě má z velké části na svědomí také zvýšené používání antimikrobiálních látek, např. v čistících prostředcích.
Možná neexistuje příjemnější způsob, jak jak se vystavit M. vaccae , posílit svůj imunitní systém a zlepšit si náladu,než se projít naboso v přírodě.
Důležité však je, že chodit naboso není vůbec nebezpečné a že ve většině případů každodenních situací vám neustále nehrozí zranění nebo nemoci.